Atopický ekzém (atopická dermatitida) je chronické, svědivé, neinfekční kožní onemocnění, kterým trpí děti i dospělí. V České republice postihuje asi 15 – 20% populace, hlavně dětí. Výskyt této nemoci stále narůstá především v průmyslových zemích. Vznik atopického ekzému je podmíněn velmi komplexními vlivy, které zahrnují genetické, environmentální, psychologické a imunologické aspekty. Detailnější souvislosti však zatím známé nejsou, kromě zvýšené tvorby protilátek typu IgE proti četným látkám, které člověk vdechne nebo sní. Atopický ekzém se tedy často pojí s projevy senné rýmy, astmatu nebo potravinové alergie. U lidí trpících atopickým ekzémem je také zjištěna odchylná činnost některých bílých krvinek (T lymfocytů), což má za následek zvýšenou vnímavost k bakteriálním, virových a plísňovým infekcím.
Onemocnění se projevuje celou plejádou kožních projevů, hlavně svěděním, zčervenáním kůže, otokem, výsevem pupínků až puchýřků, mokváním, tvorbou strupů s následným olupováním a praskáním pokožky.
Nemoc se vyskytuje již v kojeneckém věku. Poprvé se může objevit ve druhém nebo třetím měsíci života. Někdy během dětství vymizí, ale potom se zase projeví. S nástupem puberty může zmizet úplně, jindy provází člověka po celý život.
Přestože se nejedná o závažné onemocnění, které by ohrožovalo život člověka, je třeba podotknout, že jde o onemocnění velmi nepříjemné, náročné na psychiku, které ovlivňuje kvalitu života.
Průběh onemocnění se rozděluje do tří fází:
1. Forma kojenecká
Začíná většinou mezi 2. – 6. měsícem života. Postižená místa jsou na tvářích, čele, někdy se může ekzém rozšířit na celou hlavu, tělo, ruce, nohy. Kůže v postižených místech nejprve zčervená, na povrchu se tvoří drobné pupínky, puchýřky, dochází k mokvání a povrch se pokrývá stroupky a šupinami. Ekzém úporně svědí, děti se musí škrábat, jsou neklidné a nemohou spát.
2. Forma dětská
Spadá do období předškolního a školního věku dítěte. Vyrážka se již neobjevuje na obličeji, ale přemísťuje se do loketních a podkolenních jamek, na krk, zápěstí a hřbety rukou. Kůže již nemokvá, ale začíná být hrubá, drsná, popraskaná, patrné jsou oděrky po škrábání. Silné svědění trvá i v tomto období.
3. Forma dospělých
U 10 % pacientů může atopický ekzém začít až v dospělosti, ale obvykle formě dospělé předchází forma kojenecká a dětská. Postižená místa jsou stejná jako při dětské formě, ale kůže více svědí, je silně zhrubělá a popraskaná. Ke zhojení dochází většinou po 40.-50. roce života.
Svědění kůže
Lidé s atopickým ekzémem mají snížený práh pro svědění. To znamená, že lehké podráždění kůže má za následek svědění, které dotyčného nutí ke škrábání. To vede ke vzniku ekzému s ještě silnějším svěděním. Častým škrábání dochází k poškození kožní bariéry, a tak dochází k průchodu různých mikroorganizmům, které se dostávají do organizmu.
svědění ⇒ škrábání ⇒ ekzém ⇒ svědění
Které faktory mohou přispět ke zhoršení stavu nemoci?
- Alergeny – jedná se jak o potravinové, tak i inhalační alergeny.
- Inhalační alergeny – roztoči, plísně, pyly, domácí zvířata.
- Potravinové alergeny – bílkovina kravského mléka, vejce, citrusové plody, kiwi, ananas, mango, broskve, meruňky, fíky, datle, bobulovité ovoce (rybíz, angrešt, maliny, jahody, ostružiny, výjimkou jsou borůvky), ořechy, mandle, pistácie, slunečnicová a dýňová semínka, rafinovaný i přírodní cukr, sladkosti, med, čokoláda, javorový sirup, rajčata, celer, paprika, ředkev, křen, luštěniny, kyselé zelí, řeřicha, bazalka, exotické koření – vanilka, skořice, kari, muškátový oříšek apod., ryby, měkkýši, vepřové maso, plísňové sýry, konzervované potraviny, ocet, houby.
- Klima – stav pokožky se zhoršuje v sychravém, vlhkém a nevlídném počasí, na podzim a v předjaří nebo naopak v příliš horkých letních dnech. Špatný vliv na stav pokožky má i střídání teplot – velké teplo, nebo přílišný chlad.
- Stres – vlivem stresu dochází ke zhoršení stavu pokožky. Stres zvyšuje aktivitu systému produkujícího histamin. Ten je hlavní příčinou svědění, což zvyšuje potřebu se škrábat.
- Infekce jakéhokoliv systému – stav pokožky se zhoršuje při chřipkových onemocněních, zánětech, zvýšené teplotě, horečce.
- Některé léky, očkování.
- Narušená funkce střev.
- Prořezávání zoubků u malých dětí.
- Hormonální změny u žen – v období puberty, menstruace a těhotenství a šestinedělí.
- Poškození kůže – poranění na kůži může způsobit zhoršení stavu nemoci. Ranky umožňují vstup infekce do kůže.
- Projevy atopického ekzému se mohou zhoršit v prašném prostředí, na zahradě při práci s hlínou, u dětí při hře na pískovišti.
- Mytí a příliš časté koupání.
- Přílišné pocení.
- Chemické prostředky – nedoporučuje se práce s chemikáliemi jako jsou čistící prostředky, barvy (včetně barev na vlasy), laky. Taktéž není vhodné koupání ve vodě, která obsahuje chlór.
- Nošení nevhodného oblečení – především vlny a syntetických a dráždivých materiálů.
Kdy vyhledat kožního lékaře?
- Jestliže vyrážka do dvou týdnů nezmizí ani při pečlivém starání se o pokožku – především promazávání.
- Pokud nevíte o jakou vyrážku se jedná.
- Vyrážka se vyskytuje na větší ploše těla
- Ekzém začne mokvat, objevují se puchýřky, pupínky barva kůže -v tomto případě hrozí nebezpeční infekčních komplikací.
- Nové projevy ekzému se opět objeví i po úspěšné léčbě
- V případě, že léčba nemá žádné účinky
Autor textu: Mudr. Jan Latta
Léčba atopického ekzému
Klasická léčba atopického ekzému
Prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc., přednostka Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a FN Na Bulovce Zdroj: www.dermanet.cz
Léčbu ekzému musí řídit dermatolog, který volí vhodné léčebné prostředky podle druhu a stádia choroby. Například mokvající ekzém se obvykle ošetřuje obklady, akutní nemokvavé projevy nejlépe ustupují po použití místních léků ve formě pasty, mléka, krému a na chronické ekzémové změny se hodí masti.
Z uvedených druhů léčby může kožní lékař předepsat některé nebo všechny z nich.
Antibiotika
Může se jednat o tablety nebo tekuté léky, krémy a masti, které snižují množství baktérií na kůži a tím i opakované vzplanutí ekzému.
Pokud používáte antibiotika příliš často nebo příliš dlouho, mohou se vůči nim stát baktérie odolnými a lék přestane fungovat.
Antihistaminika
Jedná se o tablety nebo tekuté léky, které pomáhají zastavit svědění.
Některé mohou způsobit ospalost nebo navodí opačný stav – neklid a zvýšenou aktivitu.
Hydratační krémy a masti
Při aplikaci krémů a mastí zabráníte vysušování pokožky, a tím vzniku zarudnutí a infekcí. Kůže je díky nim měkčí a pružnější a nedochází tak snadno k jejímu popraskání.
Hydratace může být časově náročná, zanechává pocit mastnoty nebo pocit, že kůže nemůže dýchat.
Kortikosteroidy
Kortikosteroidní krémy a masti sice ekzémy nevyléčí, ale pomohou zmírnit svědění otok a zánět (zarudnutí), lze je nahradit imunomodulátory.
Kortikosteroidy mají vedlejší účinky, proto je třeba vždy pozorně naslouchat doporučení lékaře, kdy a jak dlouho je používat. Obvykle se užívají jen jednou denně v tenké vrstvě na noc a pouze na nemocná místa. Nemají se aplikovat na obličej. Po manipulaci s nimi si pečlivě umyjte ruce.
Olejové koupele
Olejové koupele zjemňují a zvláčňují kůži, snižují tvorbu šupin a pomáhají ulevovat od svědění a podráždění kůže. Vytvářejí na povrchu jemný film, který udržuje v kůži vodu a zabraňuje dalšímu vysychání. Při pravidelném používání pomáhají snižovat spotřebu kortikosteroidů.
Vanu je potřeba po koupeli umýt běžným čisticím prostředkem.
Speciální oděvy pro ekzematickou, alergickou a suchou pokožku
Speciální oděvy snižují pocit svědění a umožňují pokožce dýchat
Vzhledem k tomu, že jsou používána výhradně přírodní barviva, existují jen v omezené barevné škále.
Světloléčba
Speciální světelné zdroje ultrafialového (UV) záření, které samy nebo v kombinaci s celkovými a místními léky zmírňují svědění a kožní zánět.
Opakované návštěvy u lékaře, jenž má potřebné vybavení zářiči, mohou být časově náročné. Během tohoto léčení je nutné vyhnout se slunění, aby nedošlo k nadměrné expozici UV zářením.
Přírodní léčba atopického ekzému
Zdroj: Ekzémy (originál: Eczema), Sheena Meredith: /z anglického překladu přeložila Michaela Prokopová/, Praha: Pragma,c2002, ISBN:80-7205-633-6
V některých případech se může stát, že ekzém nelze vyléčit ani pomocí těch nejsilnějších léků, které klasická medicína nabízí. V takové situaci mají pacienti možnost využít přírodní léčitelství. Mnoho lidí se obrací k přírodě proto, že se chce vyhnout právě užívání silných léků. Existuje řada terapií, které mohou při léčbě ekzémů pomoci.
Jsou to především:
- Akupunktura
- Aromatická terapie
- Akupresura
- Autosugesce
- Klinická ekologie
- Homeopatie
- Masáže
- Nutriční medicína
V přírodním léčitelství existují různé techniky, které jsou založeny na různých přístupech.
Co mají tyto přístupy společného?
- Jedná se o tzv. holistické metody, ty nahlíží na člověka jako na jeden celek.
- Zdraví člověka závisí na jeho psychické a fyzické vyrovnanosti.
- Věří, že tělo má přírodní schopnost samo se léčit a bojovat s onemocněním – tzn. je třeba najít kořen problému a ten odstranit, nikoliv nemoc pouze potlačovat.
Při výběru léčby hraje podstatnou roli i vnitřní prostředí člověka – tzn. jeho osobnost, reakce, emoce – a dle těchto vlivů je vhodné vybrat způsob léčby. Je třeba však podotknout, že u dvou lidí se stejnými příznaky nemusí zabrat stejný způsob léčby.