Atopický ekzém (Atopická dermatitida)

Atopický ekzém (atopická dermatitida) je chronické, svědivé, neinfekční kožní onemocnění, kterým trpí děti i dospělí. V České republice postihuje asi 15 – 20% populace, hlavně dětí. Výskyt této nemoci stále narůstá především v průmyslových zemích. Vznik atopického ekzému je podmíněn velmi komplexními vlivy, které zahrnují genetické, environmentální, psychologické a imunologické aspekty. Detailnější souvislosti však zatím známé nejsou, kromě zvýšené tvorby protilátek typu IgE proti četným látkám, které člověk vdechne nebo sní. Atopický ekzém se tedy často pojí s projevy senné rýmy, astmatu nebo potravinové alergie. U lidí trpících atopickým ekzémem je také zjištěna odchylná činnost některých bílých krvinek (T lymfocytů), což má za následek zvýšenou vnímavost k bakteriálním, virových a plísňovým infekcím.

Onemocnění se projevuje celou plejádou kožních projevů, hlavně svěděním, zčervenáním kůže, otokem, výsevem pupínků až puchýřků, mokváním, tvorbou strupů s následným olupováním a praskáním pokožky.

Nemoc se vyskytuje již v kojeneckém věku. Poprvé se může objevit ve druhém nebo třetím měsíci života. Někdy během dětství vymizí, ale potom se zase projeví. S nástupem puberty může zmizet úplně, jindy provází člověka po celý život.

Přestože se nejedná o závažné onemocnění, které by ohrožovalo život člověka, je třeba podotknout, že jde o onemocnění velmi nepříjemné, náročné na psychiku, které ovlivňuje kvalitu života.

Průběh onemocnění se rozděluje do tří fází:

1. Forma kojenecká

Začíná většinou mezi 2. - 6. měsícem života. Postižená místa jsou na tvářích, čele, někdy se může ekzém rozšířit na celou hlavu, tělo, ruce, nohy. Kůže v postižených místech nejprve zčervená, na povrchu se tvoří drobné pupínky, puchýřky, dochází k mokvání a povrch se pokrývá stroupky a šupinami. Ekzém úporně svědí, děti se musí škrábat, jsou neklidné a nemohou spát.

2. Forma dětská

Spadá do období předškolního a školního věku dítěte. Vyrážka se již neobjevuje na obličeji, ale přemísťuje se do loketních a podkolenních jamek, na krk, zápěstí a hřbety rukou. Kůže již nemokvá, ale začíná být hrubá, drsná, popraskaná, patrné jsou oděrky po škrábání. Silné svědění trvá i v tomto období.

3. Forma dospělých

U 10 % pacientů může atopický ekzém začít až v dospělosti, ale obvykle formě dospělé předchází forma kojenecká a dětská. Postižená místa jsou stejná jako při dětské formě, ale kůže více svědí, je silně zhrubělá a popraskaná. Ke zhojení dochází většinou po 40.-50. roce života.

Svědění kůže

Lidé s atopickým ekzémem mají snížený práh pro svědění. To znamená, že lehké podráždění kůže má za následek svědění, které dotyčného nutí ke škrábání. To vede ke vzniku ekzému s ještě silnějším svěděním. Častým škrábání dochází k poškození kožní bariéry, a tak dochází k průchodu různých mikroorganizmům, které se dostávají do organizmu.

svědění ⇒ škrábání ⇒ ekzém ⇒ svědění

Které faktory mohou přispět ke zhoršení stavu nemoci?

  • Alergeny – jedná se jak o potravinové, tak i inhalační alergeny.
    • Inhalační alergeny – roztoči, plísně, pyly, domácí zvířata.
    • Potravinové alergeny - bílkovina kravského mléka, vejce, citrusové plody, kiwi, ananas, mango, broskve, meruňky, fíky, datle, bobulovité ovoce (rybíz, angrešt, maliny, jahody, ostružiny, výjimkou jsou borůvky), ořechy, mandle, pistácie, slunečnicová a dýňová semínka, rafinovaný i přírodní cukr, sladkosti, med, čokoláda, javorový sirup, rajčata, celer, paprika, ředkev, křen, luštěniny, kyselé zelí, řeřicha, bazalka, exotické koření – vanilka, skořice, kari, muškátový oříšek apod., ryby, měkkýši, vepřové maso, plísňové sýry, konzervované potraviny, ocet, houby.
  • Klima – stav pokožky se zhoršuje v sychravém, vlhkém a nevlídném počasí, na podzim a v předjaří nebo naopak v příliš horkých letních dnech. Špatný vliv na stav pokožky má i střídání teplot – velké teplo, nebo přílišný chlad.
  • Stres - vlivem stresu dochází ke zhoršení stavu pokožky. Stres zvyšuje aktivitu systému produkujícího histamin. Ten je hlavní příčinou svědění, což zvyšuje potřebu se škrábat.
  • Infekce jakéhokoliv systému - stav pokožky se zhoršuje při chřipkových onemocněních, zánětech, zvýšené teplotě, horečce.
  • Některé léky, očkování.
  • Narušená funkce střev.
  • Prořezávání zoubků u malých dětí.
  • Hormonální změny u žen – v období puberty, menstruace a těhotenství a šestinedělí.
  • Poškození kůže - poranění na kůži může způsobit zhoršení stavu nemoci. Ranky umožňují vstup infekce do kůže.
  • Projevy atopického ekzému se mohou zhoršit v prašném prostředí, na zahradě při práci s hlínou, u dětí při hře na pískovišti.
  • Mytí a příliš časté koupání.
  • Přílišné pocení.
  • Chemické prostředky - nedoporučuje se práce s chemikáliemi jako jsou čistící prostředky, barvy (včetně barev na vlasy), laky. Taktéž není vhodné koupání ve vodě, která obsahuje chlór.
  • Nošení nevhodného oblečení – především vlny a syntetických a dráždivých materiálů.

Kdy vyhledat kožního lékaře?

  • Jestliže vyrážka do dvou týdnů nezmizí ani při pečlivém starání se o pokožku - především promazávání.
  • Pokud nevíte o jakou vyrážku se jedná.
  • Vyrážka se vyskytuje na větší ploše těla
  • Ekzém začne mokvat, objevují se puchýřky, pupínky barva kůže -v tomto případě hrozí nebezpeční infekčních komplikací.
  • Nové projevy ekzému se opět objeví i po úspěšné léčbě
  • V případě, že léčba nemá žádné účinky

Autor textu: Mudr. Jan Latta

Léčba atopického ekzému

Klasická léčba atopického ekzému

Prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc., přednostka Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a FN Na Bulovce Zdroj: www.dermanet.cz

Léčbu ekzému musí řídit dermatolog, který volí vhodné léčebné prostředky podle druhu a stádia choroby. Například mokvající ekzém se obvykle ošetřuje obklady, akutní nemokvavé projevy nejlépe ustupují po použití místních léků ve formě pasty, mléka, krému a na chronické ekzémové změny se hodí masti.

Z uvedených druhů léčby může kožní lékař předepsat některé nebo všechny z nich.

Antibiotika

Může se jednat o tablety nebo tekuté léky, krémy a masti, které snižují množství baktérií na kůži a tím i opakované vzplanutí ekzému.

Pokud používáte antibiotika příliš často nebo příliš dlouho, mohou se vůči nim stát baktérie odolnými a lék přestane fungovat.

Antihistaminika

Jedná se o tablety nebo tekuté léky, které pomáhají zastavit svědění.

Některé mohou způsobit ospalost nebo navodí opačný stav – neklid a zvýšenou aktivitu.

Hydratační krémy a masti

Při aplikaci krémů a mastí zabráníte vysušování pokožky, a tím vzniku zarudnutí a infekcí. Kůže je díky nim měkčí a pružnější a nedochází tak snadno k jejímu popraskání.

Hydratace může být časově náročná, zanechává pocit mastnoty nebo pocit, že kůže nemůže dýchat.

Kortikosteroidy

Kortikosteroidní krémy a masti sice ekzémy nevyléčí, ale pomohou zmírnit svědění otok a zánět (zarudnutí), lze je nahradit imunomodulátory.

Kortikosteroidy mají vedlejší účinky, proto je třeba vždy pozorně naslouchat doporučení lékaře, kdy a jak dlouho je používat. Obvykle se užívají jen jednou denně v tenké vrstvě na noc a pouze na nemocná místa. Nemají se aplikovat na obličej. Po manipulaci s nimi si pečlivě umyjte ruce.

Olejové koupele

Olejové koupele zjemňují a zvláčňují kůži, snižují tvorbu šupin a pomáhají ulevovat od svědění a podráždění kůže. Vytvářejí na povrchu jemný film, který udržuje v kůži vodu a zabraňuje dalšímu vysychání. Při pravidelném používání pomáhají snižovat spotřebu kortikosteroidů.

Vanu je potřeba po koupeli umýt běžným čisticím prostředkem.

Speciální oděvy pro ekzematickou, alergickou a suchou pokožku

Speciální oděvy snižují pocit svědění a umožňují pokožce dýchat

Vzhledem k tomu, že jsou používána výhradně přírodní barviva, existují jen v omezené barevné škále.

Světloléčba

Speciální světelné zdroje ultrafialového (UV) záření, které samy nebo v kombinaci s celkovými a místními léky zmírňují svědění a kožní zánět.

Opakované návštěvy u lékaře, jenž má potřebné vybavení zářiči, mohou být časově náročné. Během tohoto léčení je nutné vyhnout se slunění, aby nedošlo k nadměrné expozici UV zářením.

Přírodní léčba atopického ekzému

Zdroj: Ekzémy (originál: Eczema), Sheena Meredith: /z anglického překladu přeložila Michaela Prokopová/, Praha: Pragma,c2002, ISBN:80-7205-633-6

V některých případech se může stát, že ekzém nelze vyléčit ani pomocí těch nejsilnějších léků, které klasická medicína nabízí. V takové situaci mají pacienti možnost využít přírodní léčitelství. Mnoho lidí se obrací k přírodě proto, že se chce vyhnout právě užívání silných léků. Existuje řada terapií, které mohou při léčbě ekzémů pomoci.

Jsou to především:

  • Akupunktura
  • Aromatická terapie
  • Akupresura
  • Autosugesce
  • Klinická ekologie
  • Homeopatie
  • Masáže
  • Nutriční medicína

V přírodním léčitelství existují různé techniky, které jsou založeny na různých přístupech.

Co mají tyto přístupy společného?

  • Jedná se o tzv. holistické metody, ty nahlíží na člověka jako na jeden celek.
  • Zdraví člověka závisí na jeho psychické a fyzické vyrovnanosti.
  • Věří, že tělo má přírodní schopnost samo se léčit a bojovat s onemocněním – tzn. je třeba najít kořen problému a ten odstranit, nikoliv nemoc pouze potlačovat.

Při výběru léčby hraje podstatnou roli i vnitřní prostředí člověka – tzn. jeho osobnost, reakce, emoce – a dle těchto vlivů je vhodné vybrat způsob léčby. Je třeba však podotknout, že u dvou lidí se stejnými příznaky nemusí zabrat stejný způsob léčby.